Pitěnský škrpál

 V sobotu jsme „v rámci tréninku“ podpořili svou účastí pochod Pitěnský škrpál. Na sraz na vlakáči, který byl poměrně brzký (6,10 hod.) dorazilo 13 fotbalistů (mezi nimi 2 fotbalistky) po svých a dva budoucí fotbalisté se svými nosiči. Dětem byly přiděleny orelské dresy pro lepší identifikaci v terénu :-). Součástí naší skupiny byli i někteří z rodičů, kteří byli mezi námi samozřejmě vítáni.
První dobrodružství nás čekalo již při jízdě vlakem do Pitína! Přímo ve vlaku byla nalezena keška se spoustou drobných hraček, které si děti mezi sebou rozebrali na výměnu do další kešky. Ta nás čekala ihned v úvodu pochodu kousek za Pitínem v místě zvaném sad pod Hradištkem. Po krátké instruktáži co to vlastně geocaching je a základních pravidlech se děti s pomocí Omenovi GPS navigace vydali kešku hledat. Po chvilce bylo hotovo a po nezbytné výměně hraček a vrácení kešky na původní místo jsme pokračovali podél Olšavy směrem k oficiálnímu startu pochodu – orelskému srubu.
Na startu jsme dali půl hoďky přestávku na občerstvení, zapsání se do prezenčních listů a vyfasování mapy pochodu. Krátce po deváté jsme vyrazili na avizovanou kratší 10 km trasu. Hned v úvodu pěkný stoupák na Hofery na otestování sil, ovšem kompenzovaný nádherným výhledem. Poté trasa pokračovala lesem a našim vyprávěním dětem o letecké bitvě nad Bílými Karpatami v srpnu 1944. Tato letecká bitva, sestřelení amerických bombardérů a možné další pokračování příběhu nás dále provázela pochodem (více na: https://www.nocni-mura.cz/hry-sport-kreativita/pitensky-skrpal-2010-geokes). Postupně jsme prošli Hutiska a dorazili jsme na vyhlídku kousek od Skaličí, kde byla první kontrola K1. Tam jsme udělali občerstvovací zastávku. Pro děti, ale vlastně i pro dospělé zde pořadatelé připravili mezi dvěma stromy natažené lano, kde si každý mohl vyzkoušet chůzi po laně.
Po chvilce odpočinku a koštu slivovice od Jirky, který slavil svátek (koštovali samozřejmě jen dospělí :-) ) jsme pokračovali směrem k Hubertovi. U Huberta nás čekali „hroby tří letadel“ a nalezení části ztroskotaného bombardéru spolu s dopisem v němčině. Po hbitém přeložení od němčinářky Jany jsme pokračovali v trase směrem ke kontrole č.2 a doufali jsme, že narazíme na „křížení cesty s potokem“ jak bylo psáno v dopise, abychom mohli pokračovat v dobrodružství. Po orazítkování map a rukou na K2 a po průchodu kolem prameniště řeky Olšavy jsme konečně dorazili k popisovanému křížení. V potoce jsme společnými silami našli dle návodu 7 kovových kruhů s tajemnými nápisy a dále pokračovali k betonovým deskám, které nám měli odhalit další část tajemství. Za těmi pravými betonovými deskami (děti po cestě našli spoustu betonových desek, které ale nesplňovali dané parametry :-)) jsme nalezli tajemnou listinu, která byla složitě zašifrována, a tak jsme se rozhodli listinu rozšifrovat až u opékání špekáčků. Cíl pochodu byl přímo před námi a my s radostí usedli k již připravenému ohni (tímto děkujeme za přípravu Orlům z Pitína) a začli jsme opékat špeky. Kluci se ještě se špekáčky v ruce dali do luštění šifry. Po malé nápovědě od Omena danou šifru vyluštili! Nakonec jsme zjistili, že vyluštěnou šifrou je azimut a dle něho jsme nedaleko od orelského srubu v lese našli .... kdo tam byl tak ví, pro ostatní je to zatím ještě tajné. :-)
Organizátoři pochodu Orlové z Pitína, kterým bych tímto chtěl moc poděkovat, nám rozdali upomínkové medaile, dětem perníky a tatranky. V našem středu se také našel nejmladší účastník Pitěnského škrpálu, právě jednoroční Bárt, který společně se svou nosičkou Janou převzal krásnou cenu – slůňátkový baťůžek.
Za krásného počasí, které nás provázelo po celý den jsme vyšli směrem k Pitínu a poté unaveni, vlakem směrem k domovu. Chtěl bych všem zúčastněným poděkovat za účast a zvláštní dík patří Omenovi a Janě za zorganizování pěkného dobrodružství, které skvěle doplnilo pochod.

fotky na: https://tomas73.rajce.net/Pitensky_skrpal_2010_s_Orlem

trenér Tomáš Moravanský